CELÝ DÍL ZDE

10.12.2013 17:25
Selim je ve svém pokoji , sultán přijíždí do Manisy a nachází syna totálně opilého. Rustem obdržel dopisy z Amasye, všichni jmenují Mustafu budoucí vládcem a vychvalují ho. Rustem informuje Hurem ,blíží se Mustafův konec , odjíždí informovat sultána do Manisy. Kalfa informuje Nurbanur o Selimově stavu, ráno se jde Selim otci omluvit, ten je rozlobený a kříčí na něho aby se mu klidil z očí, Nurbanur se modlí aby je sultán neposlal do jiné provincie,rýpne si do ni Valerie, jsem nyní sultánka a vládce nechce beze mne nikam jezdit. Fatma se snaží zjistit os Sokoloviče kam jel Rustem,ten ji nic neřekne,snaží se ho zviklat na svojí stranu, Hurem už nestojí za Rustemem,když bude Mihrimah chtít rozvede se s ním a potom zasvítí tvé slunce Sokoloviči. Valerie neustále napadá Nurbanur,ta jí řekne že je taky sultánkou ale ona porodila chlapce a ne děvče,víš kde je tvé místo. Valerie: ty jsi žena následníka ale já padišáha. Mihrimah jde za matkou aby ji řekla že Džihangir ví že Rustem jel do Manisy. Hurem se bojí že Džihangir má Mustafu rád, nevíme co vyvede,nechci aby ho Mustafa stáhl sebou,říká Hurem.Džihangir píše Mustafovi dopis a varuje ho před Rustemem a vládcem, sbližuje se s Fatmou sultan která si ho naklonila.Džihangir posílá dopis po Atmačim. Selim říká Nurbanur: nevím co bude dál,zklamal jsem vládce, Nurbanur mu radí aby byl statečný a zachoval se jako muž. Selim žádá znovu otce o audienci, ten ho přijímá. Sultán: nejdříve mě zklamal Mustafa, potom Bajezid a nyní ty, za všechny tři se musím stydět, je to moje vina někde jsem udělal chybu. Selim se otci omlouvá, už se to nebude nikdy opakovat, věřte mi.
Sumbul odchází z haremu, všichni se s ním loučí, nikdo to nechápe, Hurem mu dala svobodu, Afife ho přemlouvá aby zůstal co bude dělat na svobodě. Fahrie je také smutná,Mihrimah mu řekne že harem bez něho bude prázdný,Sumbul se rozpláče a naposledy si prohlíží pokoje valide. Celý harem ho vyprovází.
Bajezid přijíždí do Amasye k Mustafovi , ze na něho čeká Huridžihan, Mahidevran se na syna zlobí, jestli se to dozví vládce bude zle. V Manise jde Nurbanur navštívit Valerii, ptá se jak je spokojená s přiděleným pokojem,ta peskuje Nurbanur že má nešikovné služebné, kdyby mi někdo řekl v Itálii že ty mi budeš sloužit,nikdo by nevěřil a nyní ty tady stojíš přede mnou ,jak se vše obrátilo. Nurbanur: máš pravdu,nikdo nevíme jaký je náš osud.
Sultán má vidiny v podobě Ibrahima , je to však aga který pro něho přišel že je vše hotovo na slavnostní pojmenování malého šehzade,sultán mu dá jméno Murad. Vládce se prochází v Manise na trhu, najde ženu která na trhu přišla o manžela, ptá se jí na Selima,odpoví : šehzade se o nás postaral o mne i mé děti,děkuji aláhovi. Sultán je spokojený.Řekne Selimovi aby ho doprovodil k hrobu jeho matky Hajše sultan, vládce synovi domlouvá, Selim se dušuje že už nebude pít. Hurem píše sultánovi dopisy, prosí ho o odpuštění , píše o své lásce k němu. Bajezid odjíždí do svého sanžaku a s ním i Huridžihan, Mustafa ho varuje aby neudělal chybu a představuje mu Mihrinisu jako svojí zákonitou ženu se kterou čeká dítě, Bajezid i Mustafa si přísahají věrnost, vládce o mém snatku neví je to naše tajemnství bratře. Mustafa dostává dopis od Džihangira. Nurbanur je s Valerií na balkoně,ta ji začne opět urážet že je obyčejná konkubína.(Nurbanur čte dopis od Hurem,ta chce aby Valerii zabila). Nurbanur: otrokyně se mohou stát sultánkami a sultánky otrokyněmi, to je život. Valerie křičí co si to dovoluje a chce Nurbanur uhodit, ta jí strhne z krku řetízek a Valerie padá z balkonu dolů. Za sultánem přichází aga že se stalo neštěstí,ten běží na balkon a vidí dole mrtvou Valerii, vyšetřuje co se stalo, Nurbanur řekne že se naklonila přes zábradlí které se utrhlo, už jsem ji nestačila chytit . Přijíždí Rustem a přináší dopisy, všichni z Amasye mluví o Mustafovi jako o budoucím sultánovi, Sultán čte a nevěří svým očím posílá Rustem z pokoje,ten je evidentně spokojený. Vládce vzpomíná na mládí a Ibrahima,na otce který mu poslal otrávený kaftan, nechává truhlu s kaftanem v parku vykopat. Bajezid s Mustafou jsou rádi že je Džihangir na jejich straně, je naše oči a uši. Sután se vrací do Istambulu, Hurem stále píše dopisy. V pokoji jsou připraveni Džihangir, Mihrimah, Hurem,Gulfem a Fatma přivítat vládce,ten je posílá pryč. Fatma se ptá kde je Nazenin sultán (Valerie) aga jí řekne že je mrtvá,Fatma z její smrti obviní Hurem, Mihrimah ji usadí že to byla neětastná náhoda. Hurem popřeje Fatmě upřímnou soustrast.
Bajezid se vrací do provincie, vítají ho jeho děti a ženy, ten přivádí Huridžihan sultan, od nyní tu bude žít se mnou. Džihangir spekuluje s Fatmou co bylo v dopisech. Rustem se snaží sblížit s Mihrimah, ta ho však stále odmítá. Hurem je spokojená že Nurbanur splnila úkol, vládce ji však stále odmítá. Džihangir chce po matce aby mu řekla co bylo v dopisech,ta mu řekne že Mustafu nazývají v Amasii sultánem a to je konec tvého bratra Džihangire. Džihangir se snaží za Mustafu orodovat i u sultána. Sultán nechává poslat Mustafovi nový kaftan, Hurem ví o otráveném kaftanu který kdysi dostal Sulejman. Vládce ke kaftanu přikládá dopis, na cestš do Amasye je kaftan otráven. Do Rustemova domu přichází Sokolovič a čeká na Rustema, tomu se vůbec nelíbí že přišel, varuje ho jak se opovažuje mluvit s Mihrimah sultan,nepopvažuj se přiblížit k mému domu. Sokolovič mu sděluje že zemřel král Karel a on to pokládal za důležitou zprávu, Mihrimah se s Rustemem pohádá. Hurem posílá do sultánových pokojů truhlu s jejími dopisy. Mustafa dostává kaftan, přečte si dopis a chce si kaftan zkusit, přibíhá Mahidevran a zabrání synovi v jeho oblečení,vyzve sluhu který ho přinesl aby si ho oblékl,ten uposlechne a po několika minutách se skácí k zemi mrtvý. Mustafa se oblékne do vojenské výzbroje, je připraven postavit se sultánovi, ten si v pokojích čte dopisy od Hurem, usmívá se u nich , slyší Ibrahimova slova která jsou o jeho lásce k Hurem: všichni spí, jen oni dva ne. Jen oni vědí co se děje, tento svět je zahalený v temnotě a oni žijí ozářeni sluncem. Nezažili jsme takovou lásku, láska pro nás byla samota , bolest , smutek. Našli se jako Adam a Eva, půda a semeno. Setkali se před stvořením světa a seznámili se v této zemi. A my bídní navždy hledáme druhou polovičku, nezůstává nic jiného než jim závidět.
V noci jde za Hurem,ta se vzbudí a říká: já věděla že mi odpustíte a přijdete, Sultán: já jsem ti neodpustil Hurem,nemůžeš tady dále zůstávat, odjedeš za Bajezidem.....