Rodina Sulejmana I.
Matka Ayse Hafsa Sultan a otec Selim I.
Matky vládnoucích sultánů byly titulovány Valide (Valide Sultan) - mívaly obecně velmi významné postavení v harému.
Jeho ženy - konkubíny - manželky - haseki (haseki byl titul konkubíny Osmanského sultána, jež porodila prince). Ty z nich, s nimiž měl žijící děti - zejména syny, požívaly vyššího postavení. Z nich, jako obvykle, nejvyšší ta, která byla zrovna v největší oblibě: favoritka. Titul sultan pravděpodobně podle práva patřil Valide - matce vládnoucího sultána a dcerám - přímým příbuzným sultána. Sultánovým ženám - konkubínám - manželkám - haseki se pravděpodobně také, zejména těm vlivným, ke jménu přidával titul Sultan, aniž by na to měly výslovné právo. Často se také k jejich jménům přidával přídomek Hatun - miláček, ale nejen jim, ale i jiným příslušnicím harému a jiným ženám.
Sourozenci: Hatice Sultan, Şah Sultan, Beyhan Sultan, Fatma Sultan, ehzade Orhan, ehzade Korkut, ehzade Musa
Fülane (1496?–1550)
- syn Mehmed (1511–1521)
- syn Mahmud (22.9.1512–29.10.1521)
- syn Abdullah (1514–28.10.1514)
- dcera Fatma (1516–1516)
Gülfem (?–1561|1562, İstanbul)
- syn Murad (1513–1521)
- syn Mahmud (1515–1521)
Mahidevran Gülbahar (Rosne Pranvere) (1498–1581, Bursa)
- syn Mustafa (1515–1553)
- dcera Razije (turecká transkripce: Raziye) (1519–1561)
- syn Murad (1519–1521)
Hürrem (známa jako Roxelana) (1506–1558, Topkapi)
- syn Mehmed (1521–1543)
- dcera Mihrimah (1522–1578) ∞ Rüstem Paša (1500–1561), osmanský velkovezír
- syn Abdullah (1523–1526)
- syn Selim (1524–1574) - Sulejmanův nástupce jako Selim II.
- syn Bayezid (1526–1561)
- syn Cihangir (1535–1553)
Syn Hürrem Sultan Mehmed zemřel na neštovice krátce potom, co ho Sulejman jmenoval místo Mustafy sandžakbejem v Manise. Měl stejně jako Mustafa titul Následník trůnu.
Dceru Mihrimah Sulejman v roce 1539 provdal za sandžakbeje Anatolie, svého důvěrníka a vychovatele svých synů Rüstema Pašu, který se v roce 1544 stal velkovezírem. Po smrti své matky Hürrem převzala její roli a stala se otcovou rádkyní.
Syn Mahidevran Mustafa byl za velezradu na příkaz otce popraven. Stalo se tak v září 1553 ve vojenském ležení v údolí Ereğli u Konye. Mustafova tajná korespondence s Peršany s jeho pečetí a podpisem "Sultán Mustafa" je dodnes uložena v archivu Topkapı. Historické prameny dokládají také nezdařený pokus části armády izolovat Sulejmana v Dimetoce a dosadit Mustafu na trůn. Není jasné, zda Sulejmanovo rozhodnutí ovlivnila i smrt jeho oblíbence, Hürremina syna Mehmeda, který zemřel přesně o deset let dříve jako sandžakbej v Manise.
Bayezid zahynul v bojích o trůn se svým bratrem Selimem: s 12 tisíci svých lidí uprchl do Persie na dvůr šáha Tahmáspa I. a v Osmanské říši, jež v té době byla s Persií ve válečném stavu, byl považován za zrádce. Později Sulejman uzavřel s Persií mír a dohodl se s perským šáhem, že Peršané za 4000 zlatých mincí zabijí Bayezidovy spolubojovníky a jeho samotného i s jeho čtyřmi syny předají sultánovým vyslancům. Rozsudek smrti, který Sulejman nad synem vynesl, byl vykonán 28. listopadu roku 1562.
Syn Cihangir zemřel v roce 1553 na vrozenou vadu (křivice).
Nástupcem Sulejmana na trůně Osmanské říše se stal v roce 1566 Selim II., který ho ze všech jeho synů jediný přežil. Nazýván byl Selim Opilec.