Mahidevran Sultan

Mahidevran sultan se dříve jmenovala Rosne Pranvere byla jen obyčejnou otrokyní sloužící princi Sulejmanovi I. A jako každá jiná otrokyně i Mahidevran hatun toužila se stát jeho oblíbenkyní. Jednou se jí poštěstilo a byla to právě ona, kdo byla pověřená strávit večer s princem Sulejmanem I.
Láska, která mezi nimi propukla trvala několik let. Mahidevran se do něj zamilovala a do doby, než princův otec zemřel, se o svého milovaného nemusela dělit.

V Manisse, kde přebývala, počala dítě se Sulejmanem. K jejímu štěstí se jim narodila krásný syn, pojmenovaný Mustafa.

Pozor: Následující část textu může obsahovat vyzrazení děje a osudu postavy!

Po smrti Sulejmanova otce se oba dva dostali do paláce v Istanbulu, kde se Mahidevran stala sultánkou a její muž sultánem. Byla pyšná na to, že je jedinou matkou sultánových potomků, a že smí být v jeho blízkosti.
Již brzy jí ale došlo, jaké zklamání jí její nové postavení přináší. Musí se o svého muže dělit a že těch rivalek nebylo málo.

Tou první byla Alexandra. Ruská otrokyně s velkým šarmem, která jí jejího muže zabavila a dokonce dostala jméno Hürrem. Ale i přes těžkosti s Hürrem znovu Mahidevran otěhotněla. Druhého dítěte se však nedočkala. Potratila ho zrovna v noci, kdy doufala, že za ní sultán příjde a místo toho byl opět s Hürrem.

Mahidevran svůj vztek neovládla a Hürrem zbila do bezvědomí, kvůli čemuž už se sultánem nikdy noc nestrávila.
Hürrem si mezitím užívala sultánově větší náklonnosti a dokonce s ním otěhotněla a ne jednou. Všechny Mahidevraniné pokusy o její vraždu měly jen jeden následek, ztrátu sultánovy přízně.

Mahidevran si dělala naděje pouze, když se v okolí objevila nějaká nová konkurentka, jež by mohla Hürrem udělat to, co kdysi ona Mahidevran. Nikdy to však nevyšlo a jen jednou, když se do paláce dostala obzlášť krásná princezna Isabella, se pro Hürrem staly dny a noci těžší než smrt. Sama se ale Isabelly zbavila a narozdíl od Mahidevran neztratila sultánovu přízeň a lásku.

Mahidevran si už na sultána moc nemyslela, tedy spíše na svého syna, který dospěl a již si vybíral mezi otrokyněmi své oblíbenkyně. První byla Elif (zabila se), druhá Efsun (zemřela na vykrvácení po potratu) a poté byly dvě, jejichž příběh se stále děje a obě jsou si konkurentkami.

Mahidevran se věděla, že její syn je prvorozený, a tak sultánem bude on, ale nestalo se. Na nějakou dobu Mahidevran vládla harému, protože sultánova matka na tom byla zle.
Hürrem jí kvůli tomu nenáviděla, ale musela si to vytrpět. Mahidevran však brzy musela svůj post opustit a zůstala jen matkou prince.
 

Ona i Mustafa odjeli do Manissy, kde se Mustafovi narodil syn (myslím, že mu dali jméno Sulejman). Matkou malého prince byla Fatma, kterou Mahidevran měla celkem ráda. Vadilo jí ale, že Mustafa si už v tak krátké době našel jinou, Helenu. Tu miloval velice a dokonce si ji přibral do svého harému. Ona a Fatma byly nesmiřitelné a nenávist mezi nimi dýchala jako tehdy mezi Mahidevran a Hürrem.
 

Ale i její syn Mustafa neměl štěstí. Hürrem ho tak nenáviděla, že po nějkých úkladných pastích se jí podařilo se ho zbavit a Mahidevran svoje pokusy na Hürremino zmizení vzdala. Proto na trůn usedl Hürremin syn Selim, který byl jinak v pořadí princů až třetí.

Mahidevran, stejně jako Hürrem, dostala také jméno od sultána. Gülbahar a i na to byla náležitě pyšná, a ačkoli navždy ztratila sultánovu lásku, cit v jejím srdci zůstal do její smrti.